Lidé se na běžecké závody vrátí kvůli zážitkům
Nazout boty a jít… Nic víc k tomu nepotřebujete, ani parťáka. Běhat můžete jít téměř kdekoli a kdykoli. Dostupnost a svoboda udělaly z běhání fenomén poslední dekády. A právě díky těmto dvěma zásadním charakteristikám si svou popularitu udrželo i v době pandemie koronaviru. Každá krize obvykle přináší i něco pozitivního, v tomto případě vygenerovala nové běžce a propagátory běhání a organizátory závodů přinutila k flexibilitě a inovativním aktivitám.
Mezi Čechy se běh spolu s cyklistikou řadí k nejoblíbenějším sportům. Obvyklé závody pro veřejnost se sice v uplynulém roce téměř nekonaly, ale další a další lidé přišli běhání na chuť. I ti, kteří doposud mysleli, že není pro ně. Podle odhadů společnosti Prague International Marathon (PIM), pod jejíž hlavičkou se za normálních okolností ročně koná devět velkých masových závodů včetně pražského půlmaratonu a maratonu, se nárůst běžců během pandemie pohybuje okolo dvaceti procent.
„Zkušenost ukazuje, že běhání není jen krátkodobý trend, pro který se lidé rychle nadchnou a po chvíli opustí. Je to životní styl, který celkově zlepšuje kvalitu a návyky lidí,“ poukazuje na zajímavý aspekt Sašo Belovski z PIM. „Během pandemie veřejnost akceptovala běh a sport jako součást řešení, a ne jako součást problému. Tím pádem se běžecký trh rozšířil a běžci dostali nové důvody a motivaci začít nebo pokračovat,“ dodává.
Pozitivní roli pandemie vidí v tomto ohledu i David Douša z agentury Raul, která kromě běžeckého seriálu Běhej lesy organizuje také např. Jizerskou padesátku: „Individuálním sportům v přírodě, které byly jako jedny z mála povolené celou dobu, přivedla velkou spoustu nových lidí, kteří se jim do loňského jara tak intenzivně nevěnovali. To na rekordních prodejích vybavení pro tyto sporty poznali snad všichni výrobci a prodejci kol, běžek či sportovních hodinek. A to je dobrá zpráva jak pro zdraví populace, tak pro organizátory eventů v těchto sportech.“
Virtuální závody nenahradí ty klasické
Pandemie má na svědomí i druhý pozitivní efekt, a to inovace – nové formy závodů/aktivit a jejich pořádání. Někteří organizátoři běžeckých závodů přišli s novými projekty, aby dočasně nahradili klasické závody. Objevily se tak digitální a virtuální platformy umožňující běžcům pokračovat v tréninku. Zároveň jim nabídly novou motivaci i srovnání s ostatními.
„S nimi pracujeme a budeme pracovat nejenom jako s alternativním řešením pro závod, ale věříme, že nám zůstanou i do budoucna jako doplňující a obohacující zážitky pro běžce,“ komentuje vynucenou kreativitu Sašo Belovski.
Některé závody se přeci jen konaly v reálném prostředí – bylo možné běžet individuálně na předem určených trasách v daném termínu. Například agentura Raul tak uspořádala v souladu se všemi vládními opatřeními běžeckou výzvu Česko běží dál na téměř stovce tratí po celé ČR. Nelehkou situaci využila i pro iniciování charitativního projektu, jak uvádí David Douša: „V rámci série Běhej lesy jsme na jaře 2020 zrealizovali akci #rozdychejto ve spolupráci s partnerem projektu Generali Investments. Díky tomu jsme mohli věnovat regionálním nemocnicím v krajích, kde běháme, jeden milion korun na nákup plicních ventilátorů.“
Současná epidemiologická situace je pro pořádání závodů příznivá. Organizátoři se pomalu vrací k závodům, tak jak je jejich příznivci znají. „Jsme moc rádi, že se sport pro masy rozbíhá i na základě dohody s Ministerstvem zdravotnictví, a to konečně za předem jasně daných podmínek,“ naráží David Douša na to, že po dlouhých měsících nejistoty, měnících se prohlášení a opatření, je toto vítaná změna umožňující plánování. Nicméně nikdo přesně neví, co přijde na podzim, a tak, jak podotýká Sašo Belovski, je důležité se z pandemie poučit a s organizačními omezeními se naučit pracovat i do budoucna.
Nebojí se organizátoři toho, že by se běžci na závody po pandemii nevrátili? Ať už z důvodu obav o zdraví při masových závodech nebo proto, že závodů bylo před pandemií až příliš? „Je pravda, že počet sportovních událostí v posledních letech před pandemií dramaticky vyrostl. Na druhou stranu po nich rostla také poptávka. Tradiční akce, které mají vytvořený pevný kmen závodníků jistě přežijí. U menších je to otázka, jak se bude vyvíjet jednak poptávka ze strany amatérských sportovců. A také, jak budou hladové značky po sponzoringových aktivitách. Bez sponzorů nemůže žádná sportovní akce dlouhodobě a finančně zdravě fungovat. A zde záleží na vývoji ekonomiky. Výdaje na sponzoring patří k prvním, které většina firem škrtá v případě propadu jejich businessu,“ vysvětluje Douša.
Oba zástupci agentur pořádajících běžecké závody jsou zároveň přesvědčeni, že se lidé k hromadnému závodění vrátí zejména proto, že jim přináší zážitky, které sport o samotě nikdy nenabídne. „Pandemický mód sportovců však bude mít setrvačnost. Lidé se naučili žít v sociálním odloučení a nějaký čas potrvá, než se vrátí k původním zvykům. Nyní lze jen těžko odhadnout, jak dlouho to potrvá. Po prvním lockdownu loni na jaře trvalo zhruba měsíc, než nám na závody Běhej lesy začal jezdit podobný počet lidí jako v roce 2019. V konečném součtu závodníků byl nakonec rok 2020 opět rekordní. Věřím, že podobně to bude i letos,“ odhaduje Douša.
FOTO: Raul
