12 milníků v historii UFC: Od undergroundu ke světovému fenoménu

Na začátku byla touha zjistit, které z bojových umění je to nejlepší. No a zbytek je historie. Připomeňte si s námi dvanáct největších milníků v historii organizace Ultimate Fighting Championship (UFC), která už téměř 30 let baví fanoušky MMA po celém světě.
1.) Rok 1993 – vznik UFC a první turnaj
Jak už bylo řečeno, za zrodem UFC stála myšlenka turnajové pyramidy, ve které by se střetli představitelé různých bojových umění. Vyjde z ní jako vítěz kickboxer, karatista, nebo zápasník jiu-jitsu? A tak 12. listopadu 1993 odstartovala turnajem War of the Worlds v coloradském Denveru, později nazývaným jako UFC 1, historie největší MMA organizace na světě. A svět bojových sportů se tím navždy změnil.
Začátky ovšem vypadaly úplně jinak, než na co jsme dnes na turnajích UFC zvyklí, například na jednotlivé váhové kategorie se tehdy ještě nehrálo. Osmičlennou pyramidu, ve které se objevili kickboxeři, karatista, boxer nebo zápasník sumo, ovládl držitel černého pásu v Brazilian Jiu-Jitsu Royce Gracie, který všechny tři své zápasy vyhrál na submisi. Pay-per-view si tehdy zakoupilo 86 tisíc předplatitelů.
2.) Druhá polovina 90. let – od lidských kohoutích zápasů k pravidlům
S dalšími turnaji a politickým tlakem ústícím v zákaz těchto zápasů v mnoha státech USA začínalo být jasné, že bez jasných pravidel to nepůjde. V průběhu druhé poloviny 90. let tak postupně přicházely na řadu změny, které měly z „lidských kohoutích zápasů“, jak MMA v roce 1996 označil John McCain, udělat právoplatný sport.
Začalo se zápasit v jednotlivých váhových kategoriích, zakazovaly se kontroverzní techniky jako tahání za vlasy nebo údery či kopy do slabin, od UFC 14 byly povinné rukavice. Bizarní match-upy, jako byl tenhle mezi Keithem Hackneym a Emmanuelem Yarbroughem s rozdílem 180 kg, se tak staly minulostí.
3.) Leden 2001 – do hry vstupují bratři Fertittové a Dana White
V lednu 2001 koupili za 2 miliony dolarů UFC bratři Lorenzo a Frank Fertittové a prezidentem se stal Dana White, který je dosud hlavní tváří i spoluvlastníkem celé organizace. UFC se tak stalo dceřinou společností společnosti Zuffa, další změna vlastníka přišla až v roce 2016, kdy UFC přešlo do vlastnictví WME-IMG. Začátky pod hlavičkou Zuffa byly z hlediska finančního hospodaření krušné, od UFC 40 v listopadu 2002 se 150 tisíci prodaných pay-per-view se ale MMA začalo dostávat většího a většího prostoru.
4.) Leden 2005 – start reality show The Ultimate Fighter
Televizní průlom UFC zaznamenalo se svou reality show The Ultimate Fighter, jejíž první sérii odvysílala v roce 2005 Spike TV. Nadějní bojovníci v ní proti sobě soupeří ve dvou týmech vedených zkušenými UFC fightery, cenou pro vítěze je kontrakt s UFC. Tato reality show se od té doby stala fenoménem, letos se bude vysílat už 29. série. Vzešlo z ní mnoho legend UFC (Rashad Evans, Matt Serra, Tony Ferguson, Nate Diaz) i třeba aktuální šampion velterové váhy Kamaru Usman. Kromě amerických sérií vznikly i mezinárodní verze v Brazílii, Číně či latinské Americe.
5.) Březen 2007 – Fertittové koupili Pride, UFC získalo další hvězdy
V březnu 2007 koupili bratři Fertittové japonskou organizaci Pride, která v Asii úspěšně fungovala od rou 1997. Ačkoliv původní plán byl zachovat obě organizace, Pride nakonec v říjnu téhož roku zanikla. UFC tak získalo do svých řad další velké hvězdy.
Podobný osud jako Pride potkal organizaci Strikeforce, kterou společnost Zuffa koupila v roce 2011. Do roku 2013 fungovaly obě organizace souběžně, poté Strikeforce skončilo. Pro zajímavost, v roce 2015 bývalý promotér Pride Nobuyuki Sakakibara založil organizaci Rizin, ve které byl před svým přestupem do UFC šampionem Jiří Procházka.
6.) Červenec 2009 – jubilejní UFC 100 a 1,6 milionu pay-per-view
Jubilejní stý číslovaný turnaj se odehrál v Las Vegas a byl rekordní. V hlavním zápase se střetli šampion těžké váhy Brock Lesnar a Frank Mir, v co-main eventu obhájil pás velterové divize Kanaďan Georges St-Pierre. Tahle našlapaná karta vytvořila rekord v počtu pay-per-view, prodalo se jich 1,6 milionu. Tento milník překonalo až UFC 202 o sedm let později.
7.) Rok 2011 – deal s Fox Broadcasting Company
V srpnu 2011 se UFC dohodlo na spolupráci s vysílací společností Fox, což znamenalo nejen přesun reality show The Ultimate Fighter na jiný kanál, ale také zrod menších nečíslovaných turnajů UFC on Fox. První se konal v listopadu téhož roku a v hlavním zápase, který jako jediný televize vysílala, porazil Junior dos Santos dosavadního šampiona těžké váhy Caina Velasqueze. S 8,8 miliony diváků a průměrnou sledovaností 5,7 milionu se stal nejsledovanějším MMA zápasem všech dob.
8.) Únor 2013 – první ženský zápas v historii UFC
Navzdory svým předešlým tvrzením Dana White uznal svoji chybu a do UFC nakonec pustil i ženské zápasnice. Prvním ženským zápasem, a zároveň rovnou i prvním ženským main-eventem, byl souboj Rondy Rousey s Liz Carmouche na turnaji UFC 157 v únoru 2013. Právě svérázná olympijská medailistka v judu Rousey se stala první velkou ženskou hvězdou MMA, která vyšlapala cestu dalším bojovnicím po celém světě. I dvě pozdější série reality show The Ultimate Fighter byly čistě ženské, v dalších dvou se soutěžilo v jedné ženské a v jedné mužské váhové divizi. Z původní jedné ženské váhové divize jsou nyní už čtyři.
9.) Listopad 2016 – start éry double šampionů
Mnohým fanouškům je zejména v posledních letech trnem v oku to, že match-upy jsou často spíše výsledkem soutěže v popularitě a schopnosti přilákat více platících diváků, než spravedlivým posouzením ze sportovního hlediska. S tím souvisí i pojem double champ, tedy zápasník držící pásy ve dvou váhových divizích současně. Pro UFC jsou totiž takové „super fighty“ mezi dvěma šampiony velice výnosnou záležitostí.
Prvním double šampionem v historii se stal v listopadu 2016 Conor McGregor, o kterém bude ještě řeč. Od té doby získali od UFC možnost zápasit o titul v další divizi a získali ho také Daniel Cormier, Amanda Nunes a Henry Cejudo. Je to fér k ostatním bojovníkům, kteří v dané divizi zápasí dlouhodobě? Moc ne. Ale slovy Járy Cimrmana, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat.
10.) Říjen 2018 – rekordní McGregor a UFC 229
Již zmíněný rekord v počtu pay-per-view z UFC 100 překonal v roce 2016 turnaj UFC 202 s hlavním zápasem v podobě odvety Diaz vs. McGregor, který dosáhl na číslo 1,65 milionu. Tento rekord vydržel do října 2018, kdy padl opět díky kontroverznímu Irovi Conoru McGregorovi. UFC 229: Khabib vs. McGregor dosáhlo na neuvěřitelných 2,4 milionu prodaných pay-per-view, což je doposud platný rekord.
To, že u obou rekordů byl McGregor, rozhodně není náhoda. Právě on je totiž navzdory posledním prohrám nejslavnějším UFC fighterem v očích široké veřejnosti. A u MMA komunity? Tam platí klasický love-hate efekt. Jedni ho milují, druzí nenávidí. Ale obě skupiny se na jeho zápasy s chutí podívají, ačkoliv doufají v rozdílný výsledek.
11.) Únor 2019 – UFC poprvé v Praze!
Pro české fanoušky šlo o přelomový okamžik, UFC totiž 23. února 2019 poprvé zavítalo do České republiky, konkrétně do pražské O2 areny. Na UFC Fight Night: Blachowicz vs. Santos dorazilo 16 a půl tisíce diváků a bráno zpětným pohledem jsme zde mohli vidět skvělou kartu! Kromě domácí Lucie Pudilové se zde totiž představili i Jan Blachowicz a Petr Yan, kteří své zápasy vyhráli a v současné době už jsou šampiony svých divizí.
Co se týká pořádání turnajů UFC v zahraničí, tak prvním turnajem mimo území USA bylo UFC 8 v Puerto Ricu, dalším UFC 15 v japonské Yokohamě. Od té doby cestuje tenhle skvělý cirkus po celém světě. Oblíbenou destinací jsou třeba Brazílie nebo Kanada. A Evropa? Tam UFC poprvé zavítalo v roce 2002, kdy uspořádalo turnaj v Londýně.
12.) Rok 2020 – UFC za časů korony
Na začátku roku 2020 zmrazila celý svět pandemie koronaviru, která bohužel doposud trvá. A ochranná opatření samozřejmě krutě dopadla i na sport včetně MMA. Právě UFC ale bylo průkopníkem v hledání způsobů, jak své turnaje bezpečně uspořádat. V polovině března se UFC Fight Night: Lee vs. Oliveira v brazilské metropoli konala za zavřenými dveřmi bez přítomnosti diváků, následujících pět turnajů byl nakonec Dana White donucen přece jen zrušit, i když se snažil o opak.
Znovu se tak UFC rozjelo až na začátku května, a to samozřejmě bez diváků a za přísných hygienických opatření a s masivním testováním. Po dvou turnajích v Jacksonville se vedení rozhodlo pořádat další turnaje za současných podmínek na dvou místech. A to v UFC Apex centru v Las Vegas a na Fight Islandu v Abú Dhabí. Právě ve Spojených arabských emirátech se na tři turnaje ve druhé polovině ledna poprvé znovu podívali fanoušci, samozřejmě ale v omezeném počtu a za striktních podmínek.