Nadstavbové části v zahraničních fotbalových ligách
V letošní sezoně poprvé obohatí českou nejvyšší fotbalovou soutěž nadstavbová část, která týmy rozdělí do tří skupin dle postavení po skončení základní části. Tento nový formát byl zaveden za účelem zvýšení atraktivity soutěže, který na stadion přinese více diváků a dá všem týmům příležitost podstoupit těžká utkání, která mohou častokrát rozhodnout o jejich budoucnosti. Některé zahraniční soutěže podobný systém zavedly již v minulých letech. Pojďme se tedy podívat v čem spočívají odlišnosti jednotlivých systémů.
Začátky nového systému
První ligou, která zavedla nadstavbovou část byla belgická Jupiler League v sezoně 2009/2010. Tehdejší systém rozdělil týmy do tří skupin, patnáctý tým soutěže poslal do baráže o udržení a šestnáctý tým přímo sestupoval. Nejlepších šest týmů mezi sebou soupeřilo o zisk titulu a postup do evropských pohárů, zatímco ve skupinách A a B o Evropskou Ligu týmy hrály o postup do Evropské ligy. Atraktivitu tomuto systému přidával zajímavý, pro některé fanoušky ne příliš férový, systém, ve kterém se body všem týmům dělily dvěma.
Tento systém se dočkal další změny v sezoně 2016/2017, kdy do skupin o Evropskou Ligy přibyly k týmům z nejvyšší soutěže také tři týmy z druhé ligy. Proto se mohly vytvořit dvě šestičlenné skupiny bojující o postup do Evropské ligy. Vítězové těchto skupin se v jednom utkání utkají o vítězství playoff. Na vítěze playoff čeká rozhodující zápas s pátým týmem skupiny o titul, který vítěze posune do předkol Evropské ligy. Předposlední tým tabulky se od té doby vyhnul barážovým bojům a připojil se do skupiny o Evropskou ligu. Jediným týmem, který momentálně ze soutěže přímo sestupuje je tedy poslední, šestnáctý tým, po skončení základní části.
Další soutěží, která se pokusila o jiný systém soutěže byla Ekstraklasa. Polská nejvyšší soutěž v sezoně 2013/2014 rozdělila týmy do dvou skupin po osmi týmech – o titul a o udržení. Po základní části se všem týmům body snížily o polovinu, což se změnilo minulou sezonou, od které se body dělí pouze ve skupině o udržení. Ve skupině o titul se vítěz kvalifikuje do předkol Ligy mistrů, další dvě pozice dané týmy posouvají do předkol Evropské ligy. Skupina o udržení se zaměřuje pouze na záchranářský boj, jelikož poslední dva celky přímo sestupují o soutěž níž.
Rozšíření do dalších zemí
V následujícím ročníku se stala nadstavbová část součástí dalších soutěží v Srbsku a Rumunsku, kde funguje téměř stejným systémem, kdy jsou týmy opět rozděleny do skupiny o titul a skupiny o udržení. Po odehrání základní části se všem týmům sníží počet bodů o polovinu. Skupinu o udržení v obou ligách tvoří shodně osm týmů, ze kterých se třetí tým od konce tabulky zúčastní baráže a dva týmy s nejnižším počtem bodů přímo sestupují. Skupina o titul se liší v počtu účastníků. V srbské Super Lize o titul bojuje dalších osm týmů, zatímco v Rumunsku pouze šest. Vítěz obou soutěží má možnost projít do základní skupiny Ligy mistrů, druhý a třetí tým do Evropské ligy.
Ročník 2016/2017 nadstavbovou část přinesl i do dánské Superligy, bulharské Parva Ligy a ukrajinské Premier League. První dvě jmenované soutěže sdílí stejný formát nadstavbové části. Šest nejlepších týmů bojuje o titul a místa v evropských pohárech, která zaručují první a druhá pozice v konečné tabulce (předkolo Ligy mistrů, resp. předkolo Evropské ligy). Třetí tým si zajistí účast ve finále playoff o Evropskou ligu. Každá z dalších dvou skupin o udržení je složena ze čtyř účastníků. Dva úspěšnější týmy postupují do čtvrtfinále playoff o Evropskou ligu a dva horší se zúčastní baráže o udržení, která se hraje klasickým systémem playoff. O poslední místo v předkole Evropské ligy se mezi sebou utkají ve dvojzápasech čtvrtfinalisté ze skupin o udržená a opět pomocí playoff systému nakonec ve finále narazí na třetí tým skupiny o titul.
V ukrajinské Premier League se týmy rozdělí po šesti do skupiny o titul a o udržení, přičemž získané body po základní části zůstávají. Vítěz soutěže jde přímo do skupiny Ligy mistrů, druhý se objeví v předkolech největší evropské soutěže. Třetí a čtvrtý tým se dostane do předkol Evropské ligy. Ve skupině o udržení přímo sestupuje pouze poslední tým. Desátý a jedenáctý tým celkově (tedy čtvrtý a pátý skupiny o udržení) jde do baráže o udržení.
Odlišný systém nadstavby nabízí nizozemská Eredivisie. Tamní systém nadstavbovou část jako takovou neobsahuje, jelikož zápasy „navíc“ odehrají pouze týmy od čtvrtého do sedmého místa po skončení základní části a soupeří spolu systémem playoff o účast v Evropské lize.
Nadstavba u sousedů
V minulém ročníku se objevila nadstavbová část také v sousedním Slovensku. I zde se tabulka rozdělí na skupinu o titul a o udržení, přičemž každá z nich je složena ze šesti týmů. Body po skončení základní části všem týmům zůstávají. Vítěz soutěže postupuje do předkola Ligy mistrů, týmy na druhém a třetím místě mají možnost se účastnit Evropské ligy.
Podobný systém v této sezoně zavedla rakouská Tipico Bundesliga. V této soutěži se týmy stejně rozdělí do dvou skupin po šesti, ale s polovičním bodovým ziskem. Vítěz a druhý tým soutěže postupují do předkol Ligy mistrů, třetí přímo do skupiny Evropské ligy, čtvrtý do předkol Evropské ligy a pátý do finále playoff o Evropskou ligu. O finále playoff o Evropskou ligu se utkají sedmý a osmý tým soutěže, tedy dva nejlepší ze skupiny o udržení. Poslední tým přímo sestupuje o soutěž níž.
Jak můžete sami vidět, nadstavbové části v zahraničí toho mají s českou FORTUNA:LIGOU dost společného, ale zároveň obsahují velké odlišnosti, například v dělbě bodů po skončení základní části nebo počtu skupin, do kterých jsou týmy rozděleny. Jednotlivé soutěže mají zajištěná místa přímo v evropských pohárech nebo jejich předkolech dle dřívějších výkonů a koeficientu. I tento fakt ovlivňuje systém nadstavby. Závěrem se dá říci, že neexistuje jeden konkrétní a správný systém, který by měl být zaveden. Každá soutěž má svá specifika, výhody i nevýhody a jen čas ukáže, zda zavedení nadstavbových částí bylo správným krokem.
