Šárka Drobná: Práce tiskové mluvčí je komplexnější

Šárko, jak těžký byl pro vás přechod z pozice novinářky do role tiskové mluvčí klubu?
Nějakou aklimatizační dobu jsem potřebovala, práce tiskové mluvčí je totiž komplexnější. Obsahuje samozřejmě „novinářskou složku“, plním obsah klubového webu, podílím se na tvorbě videí. Kromě toho ale kontroluji výstupy celého PR oddělení, jednám se zástupci STESu a jiných klubů, musím se víc zapojovat do marketingu, také organizovat poměrně dost lidí. Když se domlouvají rozhovory pro tisk, musí čas vyhovovat hráčům, trenérům, novinářům. Plán A týmu je však poměrně variabilní a někdy se mění na poslední chvíli. Když to shrnu – nyní je moje pozice spíše manažerská.

Jak jste vlastně nabídku z Dukly dostala?
Poslední tři roky jsem pracovala jako redaktorka TV iSport, kde jsem se zabývala hlavně fotbalem. Dukla mě oslovila hlavně kvůli mým novinářským zkušenostem a znalosti prostředí, která je pro tuto profesi hodně důležitá.

Co na takovou změnu říkalo vaše okolí?
No, třeba ve Sportu příliš nadšení nebyli, protože za mě museli hledat náhradu, rozloučili jsme se ale v dobrém a všichni mi popřáli hodně štěstí, já sama na působení ve Sportu vzpomínám moc ráda. Od kolegů novinářů jsem samozřejmě slýchala vtípky, že přecházím na druhou stranu, do PR, ale je to poměrně běžná praxe. Sportovní novináři často přecházejí do klubových struktur.

Jedná se o tzv. „přestup na druhý břeh“. Bylo něco, co vás v nové práci vyloženě překvapilo?
O práci jsem měla poměrně jasnou představu. S tiskovými mluvčími jsem často komunikovala jako novinářka. Během „namlouvání“ s Duklou jsem se několikrát sešla se zástupci klubu, podrobně jsem si popovídala se svou předchůdkyní ve funkci Kristýnou Kratochvílovou, která mě také zaškolila. Právě díky ní jsem měla přestup spíše hladký, za což jsem jí velmi vděčná.

Co je pro vás v nové funkci nejtěžší a co si naopak nejvíce užíváte?
Užívám si zápasy, obzvlášť ty domácí. Když se zadaří a doma se vyhraje, radost je obrovská, prožívají to i lidé z vedení, marketingu, všichni z klubu. Méně příjemné je po prohraném zápase žádat zklamané hráče, aby přišli na rozhovor.

Jak na váš příchod reagovali samotní hráči? Chovají se k vám hezky?
Hráči byli zvyklí, že měli jako tiskovou mluvčí ženu, proto žádné výrazné reakce z jejich strany nepřišly. Nechci to zakřiknout, ale chovají se ke mně skvěle. Jsou dokonce vstřícní i ohledně mediálních povinností a aktivit, které si plánujeme uvnitř klubu, pro naše účely. To je co říct, protože stále vnímají, že tyto akce dělají ve volném čase, v době, kdy už mají po tréninku a raději by byli doma. Snažíme se hráčům vysvětlovat, že i mediální povinnosti jsou součástí jejich profese. Naposled se výborně postavili k natáčení vánočních videí s dětmi z dukelské mládeže. V nejbližších dnech půjde ven výsledná podoba, myslím, že se to hodně povedlo.

Máte to v této funkci coby zástupce něžného pohlaví snazší? Snaží se vám lidé vyjít ve všem vstříc?
Myslím, že když je člověk slušný a jedná s lidmi s respektem a úctou, ostatní mají větší tendenci mu vyhovět a pomoci. V tomto ohledu asi tolik nezáleží na tom, jestli jste muž, nebo žena. Snažím se nechovat direktivně a hráčům i realizačnímu týmu vysvětlit, pro jaké účely se jaké mediální aktivity dělají a proč je potřeba, aby se jich účastnili. Když tohle všichni pochopí, spolupráce je mnohem snadnější.

Tiskovou mluvčí klubu byla před vámi Kristýna Kratochvílová. Skoro se zdá, že mít na pozici mluvčí ženu, je strategií Dukly… 
Očividně se to osvědčilo  Ale je to shoda náhod. Vím, že Dukla oslovila při výběru Kristýnina nástupce i mužské kandidáty. Pravděpodobně mi však pomohlo, že díky Kristýně se v Dukle nebáli další ženu angažovat.

Dukla se dlouhodobě potýká s nízkou návštěvností. Máte recept, jak to zkusit vylepšit?
Jednoduchý recept nezná nikdo. Nabídka zábavy v Praze je obrovská a volného času mají lidé čím dál méně. Jistě, že se snažíme návštěvnost navýšit, je to ale dlouhodobý proces. Jdeme na to dvěma směry. Zaprvé se snažíme, aby Dukla působila jako sympatický klub, který staví na kvalitní výchově mládeže – to, že jsme rodinný klub, u nás není fráze. Chceme, aby se o Dukle víc mluvilo, psalo, aby byla vidět, jednoduše řečeno, budujeme její vnější PR. K tomu mají sloužit nová klubová videa, aktivnější prezentace na sociálních sítích, živý Instagram. Zadruhé se pro fanoušky snažíme zlepšovat zážitek přímo na stadionu a nabídnout jim něco navíc.

Jaké projekty jste už v tomto směru rozjeli a jaké další máte třeba v plánu?
Pracujeme na novém formátu videí, kterými jakožto klubový insider provází náš obránce Jakub Podaný. Na stadionu jsme začali občerstvením. Krátce po mém příchodu na Duklu jsme si společně s ostatními členy PR oddělení sedli a vymýšleli, co by bylo jednoduše proveditelné a zároveň efektivní. Jídlo se přímo nabízelo. V Praze teď vznikají desítky nových podniků měsíčně, lidé se zajímají o suroviny, hledají, kde se dobře najíst a co nového vyzkoušet. Proto si myslím, že pro mladé fanoušky, které chceme na Julisku přitáhnout především, může být nabídka piva a klobásy přeci jen málo. Oslovili jsme mladou vietnamskou restauraci ChopstiX, která vytvořila speciální nabídku. Na stadionu totiž musíte prodávat jídlo, které se dá konzumovat jednou rukou a ideálně nenadělá velkou neplechu na oblečení. Asijské závitky, maso na špejli a smažené krevety se ukázaly jako naprosto ideální. A jak jsme zjistili z ohlasových dotazníků, fanouškům se to líbí.

To byl váš nápad?
Asijské občerstvení vzešlo ze společného debatování, doplnění o bohémský karavan s kávou COCO VAN jsem jakožto milovnice kaváren navrhla já. Zasloužím si mít možnost dát si během zápasu dobré cappuccino!

Jak na to reagovali fanoušci a jakých gastronomických pochutin bychom se mohli třeba dočkat příště?
Fanoušci byli z nového občerstvení nadšeni. Objevily se samozřejmě ohlasy, že na fotbal patří pivo a párek, my ale pivo a párky na Julisce nerušíme. Snažíme se jen rozšířit nabídku. Osobně doufám, že brzy by se nám mohly na stadionu objevit i pořádné burgery.

Na jakou průměrnou návštěvnost byste vlastně chtěla Duklu vytáhnout?
Bylo by hezké, kdyby k nám na Julisku chodilo standardně kolem pěti tisíc fanoušků.

Nedaleko Dukly sídlí několik vysokých škol, mohou být oni pro vás tím potenciálním fanouškem?
Studenti nejsou úplně cílová skupina. Velká část z nich odjíždí ve čtvrtek po škole pryč z Prahy, vracejí se do svých domovů, proto se jich víkendové zápasy Dukly moc netýkají. I tak bychom ale byli rádi, kdybychom jich přilákali víc. Studenti chodí na Julisku za zvýhodněné vstupné 100 korun a věříme, že je může oslovit bohatší občerstvení, na mladé lidi jsou také zaměřené vizuálně zajímavé plakáty Dukly, které odkazují k popkulturním fenoménům – filmům a počítačovým hrám.

Poslední věc se týká stopera Maria Holka, který v klubu hostuje ze Sparty a slíbené prémie od vedení se rozhodl věnovat mládeži. Co na jeho krok říkáte?
Byla jsem jeho činem nadšená, protože zrovna v jeho podání je zjevné, že se nejedná o prázdné gesto. Mario je inteligentní, milý, sám má dva malé syny, takže má k dětem blízko. Dukla mu pomohla a on hledal způsob, jak jí to v dobrém vrátit.