V HLEDIŠTI: Lepší než extraliga? Dukla hostila ve výjimečném utkání Motor

[sws_blue_box box_size=“630″]Zápas: HC Dukla Jihlava – HC Motor ČB 1:4
Datum: 3.1. 2015
Stadion: Horácký zimní stadion
Počet diváků: 6 475 (86 % kapacity)
Poměr cena/zážitek: 9/10 (maximum je 10) [/sws_blue_box]

Toto utkání slibovalo veliký zážitek. Tady jsou tři hlavní důvody:

Proč č. 1: Vyhlášení jihočeské invaze

Fanoušci Motoru, ti nedbali pohledu na ligovou matici, vzdálenosti měst, jistotu rosniček i nejistotu silnic. Reinkarnace klubu v Českých Budějovicích naladila jejich chuťové buňky na pořádnou hostinu, která se měla uskutečnit ve městě, za jejichž středověkými hradbami je střeženo nejvíce hokejových titulů v Česku. Prostřednictvím médií dávají Jihočeši svým oponentům v barvách slavné Dukly jasný vzkaz. „Přijedou nás tisíce – kolik bude vás?“

A Jihlavští, kteří v hojném počtu vyrazili již na listopadové utkání soků do Českých Budějovic (více info), výzvu přijímají.

Proč č. 2: Retro vždycky bude „in“

Ani samotné kluby nezahálely a vycítily, že také ony mohou přispět k vyšší exkluzivitě zápasu. Vždyť z pohledu hokejové historie proti sobě stanou dva z tradičních klubů.

Hráči tedy vyměnili své běžné pracovní odění ověnčené logy partnerů za retro dresy svých slavných předchůdců ze 70. let. Tedy z doby, kdy Dukla vládla československému hokeji a jihočeský klub se stejně jako dnes pyšnil titulním jménem Motor (přehled změn názvu klubu).

Krásné dresy, na které mohli fanoušci sobotních soků vzhlížet před více než čtyřiceti lety, však nebyly jediným historickým mementem utkání. Domácí Dukla si na výpomoc pozvala těžký kalibr v osobě mistra světa (1985) a čtyřnásobného mistra Československé hokejové ligy (1982 – 1985). Na jihlavský led se vrátila legenda Dukly Oldřich Válek. Ten se neujal pouze obligátního slavnostního buly.

Proč č. 3: Fanoušci akceptují výjimečnost utkání

Oba fanouškovské tábory (ať už organizované či spontánní) společně s kluby nabídly jihlavskému i českobudějovickému divákovi pádné důvody proč přijít. Zdánlivě běžnému utkání se snažily vštípit punc tradičního mače dvou odvěkých rivalů. Jak na kluzišti – tak v hledišti. Dukla již několik dní neustále informuje prostřednictvím sociálních sítí o organizačních a logistických specifikách utkání.

Nakolik to však Vánoci zhýčkaného, Silvestrem unaveného, počasím zaskočeného a obecně náročného diváka osloví a nasměruje do ledového jihlavského království?

Vypadá to slibně. V Jihlavě se více než hodinu před úvodním vhazováním tvoří kolony aut, u pokladen se tvoří fronty a stejní lidé, kteří se před několika minutami tísnili ve frontě na lístek v hodnotě 70 Kč, se nyní opět potkávají v jiné frontě, tentokrát před turnikety. Kdo se do bojů na obou frontách nezapojil s časovým předstihem, je při vstupu na stadion zaskočen. Hala je napěchovaná až po svůj chatrný strop! Toto bude výjimečné utkání.

jak to dopadlo?

Výsledek zřejmě nebude historicky nějak významný. Fanoušci, kteří měli to štěstí a s červeno žlutými šálami, čepicemi či dresy (v případě cca 2 000 hostujících s doplněním modré barvy) dorazili na HZS, jistě brzy zapomenou, že se klání odehrálo v rámci 40. kola I. hokejové ligy. Jihlavští o něco dříve a Jihočeši o něco později možná vymažou z paměti, že Motor nakonec zvítězil 4:1. Ale na co jistě nikdo z přítomných nezapomene? Na elektrizující, dechberoucí atmosféru tohoto klání. Atmosféru, která nesnesla parametry extraligového utkání základní hrací doby z jednoho prostého důvodu – tuto pomyslnou laťku překonala.

Fanoušci se prostě bavili. Skandující kotle s doprovodem dechových nástrojů, potleskem i hlasivkami se zapojující zbývající tribuny. Hráči bojující o prvoligové body v historických dresech. Slavnostní zahájení utkání legendárním hráčem. Vystoupení krásných krasobruslařek vyplňující první pauzu. Radost ze znovu zaplněné mekky jihlavského hokeje na straně jedné – euforie z herně zvládnutého utkání na straně druhé.

O zábavu, sestřihy, reklamy či jiné audiovizuální blaho diváka se nestarala světelná kostka a led panely. Dramatické zatemnění hrací plochy nenastalo jenom při vjezdu hráčů na led a po jediném gólu Dukly, ale dvakrát také nečekaně přerušilo utkání. Čepice a šály neplnily pouze svoji imageovou funkci. Snad jenom bez pyrotechniky na kluzišti by se utkání obešlo. Přesto se divák musel bavit!

Oběma hlavním iniciátorům „iluze“ exkluzivního utkání – fanouškům i managementu klubů – se společně podařilo vnést do zápasu Dukly s Motorem kýženou výjimečnost. To jednoznačně prokazuje ta nejpřísnější sportovní metrika – návštěvnost utkání.

„Fandící sekce“ iniciátorů exkluzivního utkání dokázala oslovit a namotivovat k návštěvě stadionu masy příznivců obou klubů. I tu část, která již léta svůj klub podporovala z pohodlí internetové sítě. „Klubová sekce“ navrch přidala nejen zážitek v podobě exkurze do retro historie hokejových bašt, ale navíc se důstojně zhostila komunikační, organizační, logistické i pořadatelské role.

A co hráči? Jak si to užívali? Jejich reakce mluví za vše.

Petr Rosol, trenér Motoru: „Něco neskutečného. To bylo, jak kdyby se hrálo finále extraligy! (úsměv) Hráli jsme dobře, podpořil nás výborný výkon Bláhy a všechno nám dnes hrálo do noty.“

Radek Prokeš, útočník Motoru: „Já nevím, jestli tohle ještě někdy zažijeme. Hrozně děkujeme divákům, skvělý!“

 

Aleš Jergl, útočník Dukly: „Divácká kulisa byla vynikající, fanoušci nás hnali pořád dopředu, byli slyšet i hostující, ale já jsem je nevnímal a soustředil se jen na ty naše. Děkujeme za jejich podporu.“

Tomáš Halász, brankář Dukly: „Osobně si myslím, že v tomhle zápase, i kdybych pustil třeba sedm gólů, bych chtěl v bráně zůstat. V takové atmosféře chytat je prostě radost. Když jsem chytal za Pardubice na Kometě, bylo to něco porovnatelného. Prostě perfektní.“

Sečteno podtrženo: Toto utkání bylo výjimečné!