V HLEDIŠTI: NA SOFTBALLOVÉ „SVĚTOVÉ SÉRII“
Softball nepatří v České republice mezi masově sledované sporty, přestože patří mezi evropskou špičku. Kvalitní sportovní výkony jsou pak zdaleka největším tahákem, proč přijít do hlediště na finále softballové extraligy žen. Pokud máte rádi pálkovací sporty, užijete si přátelské prostředí a zážitek z dění na hřišti. Jako nováček ve světě met a odpalů si ale budete připadat trochu ztracení. Americkou atmosféru z filmů s Kevinem Costnerem reprezentuje hamburger a cola v plechovce.
Finále softballové Extraligy mezi Eagles a Joudrs patří k tomu nejlepšímu, co český klubový softball může nabídnout. Tyto dva týmy v české nejvyšší soutěži dlouhodobě dominují a za posledních 12 let spolu jedenáctkrát nastoupily ve finálové sérii. Jádro obou celků tvoří hráčky, které spolu nastupují v české reprezentaci, kádr Eagles navíc disponuje posilami ze zahraničí. Obhájkyně loňského titulu hrají své domácí zápasy v Eagles parku, který patří k největším areálům pro baseball a softball v Evropě.
[sws_blue_box box_size=“630″] Zápas: Finále softballové Extraligy žen 2014, Praha
Zápas: Eagles Praha – Joudrs Praha
Datum: 18.10.2014
Stadion: Eagles Park
Počet diváků: 470 (odhadem 70 % kapacity)
Poměr cena/zážitek: 7/10 (maximum je 10)[/sws_blue_box]
V Česku chodí na baseballovou i softballovou extraligu pravidelně pouze ti nejvěrnější z řad spoluhráčů a rodinných příslušníků. Ti rozhodně nejsou zvyklí platit vstupné, které se v softballu vybírá jen na vrcholných mezinárodních akcích typu mistrovství Evropy. Do krčského Eagles parku hned u jižní spojky se dostanete autobusem 170 z metra Budějovická nebo autem. Zaparkovat můžete u clubhousu, po cestě na tribunu projdete zcela volně.
Hlavní softballové hřiště Eagles parku splňuje všechny mezinárodní parametry včetně umělého osvětlení pro večerní zápasy. Na strmou krytou tribunu za backstopem se vejde kolem čtyř stovek sedících diváků, další desítky dávají přednost posedávání na lavičkách nebo na trávě za dugouty.
Před zápasem je na programu slavnostní nástup základních sestav a národní hymna. Pak už je na řadě zápas, který hlasatel průběžně komentuje. Pravidelní softballoví fanoušci se z reproduktorů dozvědí zcela zřejmé věci, náhodným návštěvníkům naopak vysvětlení herních situací pomáhá orientovat se v dění na hřišti. Opravdových softballových mudlů je ovšem v hledišti minimum.
Baseballová i softbalová hřiště v Česku i v Evropě se obejdou bez jediné obrazovky pro diváky a Eagles park není výjimkou. Ze světelné tabule za homerunovým plotem se dozvíte číslo aktuální směny, celkové skóre a počet autů, striků a ballů. Pokud vás zajímají i další zápasová čísla, jako poměr hitů a errorů, případně pálkařské statistiky, musíte zalovit v telefonu a třeba přes místní Wi-Fi najít živý play-by-play přenos. Odkaz se nachází na stránkách České softballové asociace a za jeho nalezení si ale zasloužíte bobříka trpělivosti. V tomto případě by jistě pomohl nějaký zápasový program nebo letáček, toho se ale nedočkáte.
Produkce zápasu si totiž evidentně musela vystačit s téměř nulovým rozpočtem, pořadatelé se tedy alespoň soustředili na zapojení fanoušků do soutěží o věcné ceny (kniha o softballe) a tipovačky na výsledek zápasu. Tyto akce řídil hlasatel v přestávkách mezi půlsměnami, které jinak vyplňuje reprodukovaná hudba.
Vedle zapojení se do losování měli diváci také motivaci fandit vybraným třem pálkařkám domácího týmu. V případě, že se jim podařilo úspěšně odpálit, prvních deset piv v bufetu bylo zdarma. Stánek kromě piva za lidových 20 Kč nabízel hamburgery, pro pálkovací sporty typická slunečnicová semínka nebo plechovky Dr Pepper s různými příchutěmi.
[sws_button_icon_ui label=“OSTATNÍ ČLÁNKY RUBRIKY V HLEDIŠTI“ href=“https://www.sportbiz.cz/category/top/v-hledisti/“ ui_theme=“start“ icon=““ target=“_blank“] [/sws_button_icon_ui]
Na softballové poměry slušná návštěva (odhadem necelá pětistovka) vytvořila na hřišti dobrou atmosféru. Té napomohl i náboj městského derby, a tedy i přítomnost fanoušků hostí. V clubhousu, kde se vedle šaten pro hráče a zázemí klubu nachází také bar a sociální zařízení, je otevřený i obchod se sportovním vybavením včetně suvenýrů v barvách Eagles. Běžný divák ovšem na tento fakt na návštěvě zápasu nemá šanci sám přijít, pokud po něm sám nepátrá.
Pro někoho, kdo na softball nebo baseball chodí svátečně, nemá úplně jasno v pravidlech sportu a nezdraví se s polovinou hráčů, je návštěva na českém softballe tak trochu krokem do neznáma. Český softball je, stejně jako řada dalších malých sportů, tak trochu svět sám pro sebe, do kterého se hodí mít průvodce.
Na hřišti se ale rozhodně bylo na co dívat, přestože mi jistě unikla řada detailů, které určitě ocení pravidelní softballoví fanoušci. Servis pro návštěvníky mě na základě očekávání příjemně překvapil, pořadatelé svou snahu směřují ale jen na stávající fanoušky, což je možná trochu škoda.
