Rozhovor s Janem Lokajem o kariéře v mezinárodním fotbale

Honzo, můžeš se představit? Co máš za sebou a co si dělal v Česku ve fotbale?

Fotbal jsem hrál od 6 let a po přechodu na vysokou školu jsem začal i s trénováním dětí a funkcionářskou činnosti v mém domovském klubu FK SK Polanka. Udělal jsem si základní trenérské licence a přibral jsem si k tomu trenéřinu v SK Bílovec, který hraje žákovskou ligu. Poté jsem se dostal na studium licence UEFA A v Olomouci, kde si mě vyhlédl Baník Ostrava, se kterým jsme se dohodli, že budu dohlížet na jednu ze sekci v mládežnické akademii a zároveň jsem začal spolupracovat se svojí současnou agenturou, kde jsem pomáhal s projekty.

Nyní, co jsem ve Skotsku, tak s Českem spolupracuji na úrovni přestupů hráčů a soustředění pro týmy

Jak jsi se dostal do Skotska? Co všechno si pro to musel udělat?

Přes českého kolegu, který spolupracuje s moji současnou agenturou jsem se dohodl, že do Skotska pojedu na stáž a po návratu aplikuji poznatky na českou část agentury, ať se práce sjednotí. Jako vysokoškolsky student jsem zažádal o Erasmus grant, který mi pokryl výdaje na bydlení

A co jsem musel udělat? Je mi jasné, že kdybych od začátku studia na vysoké škole nezačal být ve fotbale natolik aktivní, nerozvíjel se a nepracoval na různých projektech, tak mě do Skotska nikdo nedoporučí.

Proč právě Skotsko?

Dostal jsem nabídku spolupráce, kterou jsem se rozhodl přijmout, a to i přes to, že Baník mi taky nabídl prodloužení kontraktu za dobrých podmínek. Rozhodl jsem se pro dráhu manažera a ne trenéra. A Skotsko proto, že tady máme základnu.

Co tam přesně děláš?

Jako Operations Manager dohlížím na chod kanceláře v Glasgow i dalších kanceláří (Londýn, Barcelona), dalších spolupracovníků. Snažím se koordinovat, ať všechno probíhá bez problémů. Většinu roku to znamená pracovat na přestupech hráčů, připravovat a dohlížet na soustředění klubů, pomáhat klubům s ohledem na jejich strukturu a rozvíjet i další projekty.

Začínal jsi tam na stáži. Jak se ti podařilo z toho udělat full-time job?

Asi jsem odvedl dobrou práci… Důvodem bylo hlavně to, že tohle je business, kde hranice nehrají velkou roli a pro agenturu, jako je tato, je výhoda mít někoho se znalostmi a přehledem o evropském/světovém fotbale. Samozřejmě základem určitě byla znalost angličtiny a po nějaké době už zvládám i skotštinu, irštinu nebo scousers (Liverpool). Pro působení na ostrovech se to hodí.

 

S kým si měl možnost za tu dobu spolupracovat?

Mnoho osobností a bývalých hráčů, které jsem znal jen z televize. Naposled to byl Patrick Vieira, trenér Man City U-21, se kterým jsem strávil týden v Mnichově. Předtím třeba Felix Magath, který přijel s Fulhamem na týden do Skotska. Na konci loňské sezóny jsem měl možnost se setkat s Diegem Simeonem a José Caminerem (sportovní ředitel Atlética), se kterými od té doby spolupracujeme.

Z českých týmu jsem zatím měl tu cest poznat pouze FK Příbram, díky zimnímu přestupu jednoho z hráčů a teď v létě otec a syn Šafarčíkovi s Davidem Baldou z Baníku Ostrava, kteří si vyžádali 17 letého belgického reprezentanta Nabila Cherkaouiho. Taky jsem pracoval například s Janem Nezmarem ze Slovanu Liberec – těm jsem domluvil zápas proti Man City U-21 v Mnichově.

Překvapilo tě něco ne fungování fotbalových klubů a fotbalu obecně?

O překvapení by nebyla nouze, ty jsou na pořadu dnes a denně, ale vždycky jde o překvapení v mezích toho, co od toho byznysu očekávám.

Nepřestává mě ale překvapovat, jak je možné, že český systém dvojí registrace (registrace plus profi smlouva) je legální. To mi prosím vysvětlete. Nebo třeba jak je možné, že skotské týmy hrající soutěž U-20 trénují často jen čtyřikrát týdne? Nebo proč španělští hráči (pořád nejlepší na světě) zůstávají pořád tolik ve Španělsku, když tam dostávají platy třeba i o polovinu nižší, než je jejich tržní hodnota?

Ale nejvíce mě asi překvapil jeden manažer (hlavní trenér) nejmenovaného klubu, který mi na soustředění dál ve středu večer program na čtvrtek, ve kterém byly 3 tréninkové jednotky plus zápas, který jsem jim domluvil. První tréninková jednotka měla začít v 7.30 ráno a můj úkol bylo najít vhodný park pro běhání a domluvit odvoz. Na objednání autobusu bylo pozdě, tak jeli kluci taxíkama.

Díky své zkušenosti můžeš porovnávat fungování fotbalových klubů v Česku a v zahraničí? V čem jsou největší rozdíly?

V česku neexistují zaměstnanci v klubech (všichni jsou OSVČ) a je zde výše zmíněný systém dvojí registrace. To mění všechno a dokud se to nezmění a nezačne to fungovat, jako všude jinde ve světě, tak se český trh bude potýkat s výraznými omezeními

Rozdíl vidím v konservatismu. České kluby jsou považovány za konzervativní, ale v porovnání s kluby jinde ve světě je třeba pochválit jejich progresivnost. Čeští manažeři a trenéři se nebojí vzdělávat a přijímat způsoby práce odjinud.

Naopak, co není dobře je skutečnost, že kdekoliv od Chebu na západ mají v klubech lepší strukturu, na jejíž dodržování si zakládají mnohem více než v Češku, kde se může stát, že dva lidé vykonávají stejnou/podobnou práci a sahají si do kompetencí.

Jakému segmentu ve fotbale byses chtěl nejvíce věnovat v budoucnosti?

Zatím jsem neviděl dostatek klubu s propracovaným byznys modelem, který by přinášel výsledky, diváky a peníze, proto mě určitě láká pozice CEO / Managing Director v klubu a to kdekoliv na světě. Chtěl bych řídit nejen sportovní úsek, ale celý klub. Mnoho klubů, resp. většina klubů, si ještě neuvědomuje, jaký komerční potenciál je ve fotbale úkryt a kde ten potenciál najít.

Na závěr – co bys poradil mladým lidem v Česku, kteří by se chtěli dostat k podobné zkušenosti jako ty?

1. Studovat jazyky.

2. Studovat VŠ a zároveň se u toho zařadit do pracovního procesu v oboru, který chcete dělat. Počítá se i zkušenost na neplacených stážích.

3. Obětovat čas i peníze na vlastní rozvoj. Nevyhýbejte se eventům, za které musíte platit. Potkáte tam lidi, které můžete potřebovat ke splnění svého snu.

4. Nebojte se dělat něco jinak než ostatní, jinak si vás nikdo nevšimne.

5. Nehrajte Football Manager nebo budete mít hlubší teoretické fotbalové znalosti než lidi, pro které budete pracovat. A to lidé nemají rádi.

Díky za rozhovor!