3 zprávy ze světa sportovního byznysu: Arsenal, FIFA vs. fotbaloví agenti a televizní práva jinak
Schizofrenie v Arsenalu
Arsenal vyhrál svou poslední trofej v roce 2005. Od té doby nic. Dlouholetý kouče klubu Arséne Wenger je pod velkým tlakem, aby do klubu přivedl nějaké velké hvězdy. Ne, že by si to Gunners nemohli dovolit. V jejich pokladně je aktuálně volná hotovost ve výši přesahující 4,6 miliardy korun. Proč tedy klub sedí na penězích a neuvolní část z nich na posílení svého kádru?
Na rozdíl od Manchesteru City a Chelsea zastává Arsenal, většinově vlastněný Američany, velmi konzervativní finanční politiku. Ale abychom Američánům nekřivdili – šetrnost je s klubem spojována mnohem již desetiletí.
Jediným finančním „výstřelkem“ byla investice do nového stadionu. Zatímco dříve na Highbury chodilo na Gunners 38 tisíc diváků, na Emirates jich běžně chodí 60 tisíc. Arsenal má nyní nejdražší vstupenky ze všech světových fotbalových klubů – nejlevnější permanentka vyjde skoro na 30 tisíc korun. I přesto bývá skoro pravidelně vyprodáno.
Podle nejnovější zprávy poradenské firmy Deloitte je Arsenal, navzdory sportovnímu propadu, šestým nejvýdělečnějším fotbalovým klubem světa. Hlavním důvodem jsou právě příjmy související s jednotlivými zápasy (vstupné, občerstvení, apod.) Jen Real Madrid a Manchester United dokážou ze svých zápasů vytěžit více peněz. Pro zajímavost – Arsenal má stejné zápasové příjmy jako Manchester City, AC Milán a Liverpool dohromady!
I přesto ale je podíl platů hráčů na celkovém obratu Arsenalu 61 procent, zatímco průměr v Premier League je kolem 70 procent. Manchester City dokonce vyplácí na platech hráčů více, než vydělá. I proto se Wenger nechal nedávno slyšet, že by omezil zimní přestupy na 2 hráče na jeden klub, nebo dokonce by možnost zimních přestupů naprosto zakázal.
Situace Arsenalu dobře ilustruje největší schizofrenii řízení fotbalového klubu v evropských podmínkách – dlouhodobý vs. krátkodobý pohled, finanční zdraví vs. úspěchy. V době, kdy se spousta evropských velkoklubů takřka permanentně potácí na hranici bankrotu je finanční pozice Arsenalu nezvykle pevná. Je však stejně pevná i víra fanoušků, že přijdou sportovní úspěchy?
[sws_divider_basic]
Fotbaloví agenti v roce 2012
Dělat fotbalového agenta je lukrativní byznys. Alespoň to vyplývá ze zprávy FIFA. Ta shrnuje celkem 11 a půl tisíce přestupů v loňském roce a vypočítává průměrnou marži pro agenty ve výši krásných 28 procent. Pro porovnání – to je podobná marže jaké dosahuje oligolopolní struktura na českém mobilním trhu.
FIFA zároveň opět zdůraznila svůj záměr reformovat agentský trh. Hlavní dva pilíře připravované reformy je zrušené možnosti vlastnictví hráčských práv třetími stranami a vytvoření systému, který by umožňoval mnohem větší přímou komunikaci klubů ohledně volných hráčů.
Zajímavost na závěr – víte, mezi kterými dvěma zeměmi přestupuje nejvíce hráčů? Zas takové překvapení to není, jsou to Brazílie a Portugalsko.
[sws_divider_basic]
Malá revoluce v nakládání s televizními právy
Podle rozhodnutí Evropského soudního dvoru budou držitelé práv k velkým sportovním událostem nejspíš muset všichni poskytnout přístup ke svému materiálu i své televizní konkurenci. Ta má mít možnost tento materiál použít nikoliv v celé délce, ale jen pro krátké zpravodajské účely. Majitelé práv si mohou za postoupení svého obrazového materiálu účtovat jen nezbytně nutné náklady související s jejich samotným poskytnutím.
Precedentem k tomu je nedávné rozhodnutí soudu ve sporu mezi rakouskou televizní stanicí Sky Austria a veřejnoprávní ORF ve věci práv na fotbalovou Ligu mistrů. Sky Austria účtoval ORF 15 tisíc korun za každou minutu záběrů, které ORF použila ve svém zpravodajství.
