Která země nejlépe zhodnotila svou účast na Euru 2012?
V jednom z článků před letošním fotbalovým Eurem jsme porovnávali tržní hodnotu každého ze zúčastněných týmů. S odstupem po skončení šampionátu si můžeme udělat ještě jednu analýzu – porovnat výsledky jednotlivých reprezentačních týmů s několika jejich parametry. Kromě již zmíněné tržní hodnoty hráčů jsou i to průměrný věk a počet reprezentačních startů.
Začněme právě tím věkem. Co byste řekli – jaký byl na Euru vztah mezi počtem dosažených bodů a průměrným věkem týmu? Výsledky korelační analýzy naznačují, že tento vztah je středně negativní, korelační koeficient je -0,33 (absolutně negativní vztah má hodnotu korelačního koeficientu rovnu -1). Znamená to, že úspěšnější byly spíše týmy s nižším věkovým průměrem.
Za pozornost stojí, že vítězné Španělsko přivezlo na Euro pátý nejmladší tým, naopak tři nejstarší týmy (Rusko, Irsko a Švédsko) ani nepostoupily ze skupiny. Česká reprezentace, která postoupila do čtvrtfinále, byla šestá nejstarší.
Prakticky neutrální byla na Euru role zkušeností, tzn. průměrného počtu odehraných reprezentačních zápasů. Korelační koeficient je 0,07. Vítězní Španělé měli při svém mládí nejzkušenější mužstvo, naopak nejméně reprezentačních startů měli Poláci a Francouzi – oba týmy skončily v základní skupině.
Jaký vliv měla na výsledky týmů na Euru peněžní hodnota mužstva? Obrovský. Vztah mezi bodovými výsledky a tržní hodnotou týmů byl silně pozitivní. Hodnota korelačního koeficientu je 0,78. Čím větší byla tržní hodnota mužstva, tím více bodů tým získal. To v praxi znamená, že tržní ceny fotbalistů skutečně velmi významně odrážejí jejich sportovní hodnotu. Tato hypotéza by však samozřejmě potřebovala mnohem rozsáhlejší analýzu.
Jen pro doplnění – nejdražší tým měli opět Španělé, naopak z devíti „nejlevnějších“ týmů postoupily ze skupiny pouze Česko a Řecko.
Trochu jiný pohled na úspěšnost týmů na Euru nabízí porovnání hodnoty mužstva a počtu získaných bodů, tzn. kolik peněz „stál“ jeden získaný bod. Zatímco u Francouzů se jeden bod rovnal 86 milionům eur, u Španělů, Portugalců a Chorvatů to bylo shodně 39 milionů eur. Nejlépe na tom bylo v tomto směru Česko – na jeden bod na šampionátu bylo třeba jen 18 milionů eur. Holandsko a Irsko nejsou hodnoceny, protože nezískali ani bod.
Možná nejzajímavější je poslední ukazatel. Ten vychází z toho, že UEFA platí účastníkům prize money – jak za samotnou účast na šampionátu, tak i dosažené výsledky. Dejme si tedy do poměru příjmy národních fotbalových svazů a tržní hodnotu každého týmu. Velmi volně můžeme tento poměr označit za míru výnosnosti fotbalové reprezentace (ROI v tabulce níže).
Paradoxně na prvním místě se objevuje Irsko, byť na Euru nezískalo ani bod. Je to dáno jednak tím, že Irsko obdrželo stejně jako ostatní mužstva základní startovné, a tím, že hodnota irských hráčů je absolutně nejnižší ze všech. Na druhém místě je Řecko, třetí Dánsko a čtvrté je Česko s výnosností těsně pod deset procent (při příjmech 10 milionů eur). Španělsko dosáhlo výnosnosti 3,7 procenta, zatímco druhý finalista, Itálie, zhodnotil svůj tým o 6,3 procenta.
Výše uvedené statistiky dobře doplňují výsledky nedávno skončeného Eura 2012 a dávají je do trochu jiného kontextu. Bude zajímavé tuto analýzu zopakovat za dva roky, kdy se v Brazílii uskuteční další mistrovství světa ve fotbale.
Zdrojem údajů o jednotlivých týmech a jejich tržní hdonotě je server FutebolFinance.com.
