Jednoduchý recept na to, jak prodávat sport v televizi

S překvapivým řešením přišel Roone Arledge, jenž ve svých 29 letech pracoval v NBC jako asistent produkce a jeho hlavní zodpovědností byla v té době spíše alokace štábů na sportovní přenosy.

Arledge věděl, že veškerá alchymie sportovních přenosů v té době spočívala v pečlivém rozmístění televizních kamer, aby tyto mohly co nejlépe zachytit dění na hřišti (a doufat, že se tam něco zajímavého stane). Arledge si však uvědomil, že toto sice uspokojí skalní fanoušky, ale pro potřeby oslovení širších diváckých segmentů, včetně žen, je to naprosto nedostačující.

Nejdůležitější je kontext

Arledge proto sepsal třístránkovou zprávu, ve které popsal, že televize sice dokázala přinést zápas směrem k televiznímu divákovi, ale teď je třeba udělat další krok – přivést televizního diváka k zápasu. Arledge vycítil, že k podpoření zájmu lidí o televizní přenos je nezbytné je uvést do kontextu daného zápasu, tzn. seznámit diváky s místem zápasu, oběma týmy a okolnostmi jejich duelu. Cílem by mělo být zatáhnout diváky do zápasu tak, aby jim jeho průběh a výsledek nebyl lhostejný.

Divák by se měl proto ještě před zápasem dozvědět něco o městě zápasu, o jeho historii a jeho zajímavostech, měl by poznat univerzitní campusy obou univerzit a měli by mu být prezentováni nejvýznamnější hráči obou týmů a také příběhy, jež se k zápasu váží, napsal Arledge ve své zprávě.

Z dnešního pohledu nám Arledgeovy návrhy mohou připadat banální, ale počátkem šedesátých let znamenaly ve sportovních přenosech velkou revoluci. Arledgeův šéf viděl v návrhu svého zaměstnance obrovský potenciál, a tak již za několik měsíců jej pověřil realizací tohoto nápadu. V září 1960 tak stanice ABC odstartovala přenosy z univerzitního fotbalu zápasem mezi Alabama Crimson Tide a Georgia Bulldogs – přesně tak, jak si to Arledge vysnil.

Roone Arledge během svého působení v ABC vytvořil desítky nových, nejenom sportovních, pořadů a formátů. V roce 1968 se stal šéfem sportovní divize ABC a o devět let později si k tomu přibral i místo šéfa zpravodajství. I tam začal důsledně uplatňovat své představy o zatáhnutí diváků do problému a především díky němu se zpravodajství ABC stalo na dlouhá léta americkou jedničkou.

Po své smrti v roce 2002 byl Arledge časopisem Time vyhlášen jako jeden ze sta nejdůležitějších Američanů dvacátého století. Během svého života získal 37 televizních cen Emmy a byl uveden hned do několika síní slávy.

Co znamenal Arledge a potažmo stanice ABC pro televizní sport v šedesátých letech, jsou dnes kabelová stanice HBO, ESPN a SHOWTIME pro sport současný. (V tomto příspěvku se zaměříme na to, jak prezentuje sport stanice HBO – ESPN si zaslouží někdy v budoucnu samostatný článek.)

Pohledy do zákulisí zabírají

Prvním významnějším pokusem HBO o sportovní reality show byl formát nazvaný Hard Knocks, jenž sleduje předsezónní přípravu vždy jednoho vybraného týmu amerického fotbalu z NFL. Pořad se speciálně zaměřuje na to, jakým způsobem zvládají tvrdou přípravu na nadcházející ligový ročník čerství nováčci v týmu a jak se tým před sezónou zbavuje nepotřebných hráčů. Hard Knocks byl poprvé vysílán v roce 2001 a po pauze v letech 2003 až 2007 se v roce 2008 vrátil zpět do programu HBO, jehož je od té doby pevnou součástí. Při výběru sledovaného týmu přihlíží producenti i k hlasování diváků.

V roce 2007 však stanice HBO spustila ještě jeden formát, který se zakrátko stal legendární a HBO za něj každoročně sbírá několik cen Emmy (doposud jich bylo 12, z toho 5 v roce 2010).

Pořad se jmenuje 24/7 a jedná se, podobně jako v případě Hard Knocks, o reality show ze sportovního prostředí, která unikátní formou nabízí divákům pohled do zákulisí přípravy špičkových sportovců před důležitým zápasem. Název 24/7 skutečně nelže – sledování sportovci jsou skutečně pod neustálým drobnohledem kameramanů.

Zatímco Hard Knocks zkoumá chemii a vztahy uvnitř jednoho týmu, 24/7 se zaměřuje na souběžný portrét přípravy protivníků. Co se týká sportu, vlajkovou lodí stanice HBO je už od roku 1973 tradičně box. Bylo tedy logické, že formát 24/7 bude poprvé nasazen právě na tento sport, který nabízí jedinečný mix ingrediencí pro napínavou reality show – dva jednotlivci směřující k fyzické srážce, kibicující a soupeře hanící přípravné týmy obou boxerů, nažhavení fanoušci, na vlně se vezoucí média.

HBO však svým projektem sleduje mnohem víc. Čím víc se podaří HBO zatáhnout diváka do příběhu, tím je pravděpodobnější, že se po skončení seriálu bude dožadovat toho, kvůli čemu celý seriál vůbec je – kvůli vyvrcholení v podobě samotného zápasu. To však není zadarmo, protože každý takový zápas je v placeném režimu per pay view a stojí desítky dolarů

Prvním zápasem, který splňoval kritéria HBO, byl duel mezi americkými boxery Floydem Mayweatherem Jr. a Oscarem De la Hoyou v květnu 2007. HBO po dobu čtyř týdnů před tímto zápasem alokovala jeden kompletní natáčecí tým šesti lidí, aby sledovala příběh každého z boxerů.

Seriál se stal okamžitým hitem – včetně repríz jej vidělo přes 4 miliony diváků. Pokud nepočítáme mediálně vděčnější těžkou váhu, byl dosavadní rekord ve sledovanosti boxerského duelu 1,4 milionu platících diváků. Tento rekord byl překonán o 1 milion diváků. (Cena za zápas byla tehdy 55 dolarů.)

Špičková produkce

Každý díl 24/7 je strukturovaný téměř jako díl jakéhokoliv jiného seriálu. Na začátku, po krátké, ale výrazné znělce, následuje rekapitulace předešlého dílu. Producenti musí dohlížet na to, aby z obrovského množství natočeného materiálu bylo vybráno pouze to, co skutečně posouvá děj dopředu.

Seriál 24/7 má vynikající produkci, všechno zde klape – kamera, grafika, střih a velmi silným prvkem seriálu je špičkový soundtrack, často z produkce těch nejslavnějších kapel současnosti. Příběh podtrhuje i dokonalý vypravěčský hlas herce Liv Schriebera (X-Men, Zažít Woodstock). Natáčení, střih a vysílání, to vše se musí stihnout během jediného týdne.

Co funguje v jednom sportu, může fungovat i v ostatních

Úspěšný koncept byl v roce 2009 aplikován na automobilové závody NASCAR – konkrétně přípravu jednoho týmu na závod na okruhu v Daytoně. Nejenže měl tento seriál podobný úspěch jako předcházející boxerské díly, ale HBO se dokonce povedlo přilákat k NASCAR právě hodně fanoušků boxu, kteří se do té doby o automobilový sport vůbec nezajímali.

Poslední akvizicí HBO se stal lední hokej. Stanice se dohodla s NHL na vysílání čtyř dílů přípravy mužstev Pittsburgh Penguins a Washington Capitals v rámci velmi populárního zápasu Winter Classic, který je regulérní součástí NHL a má tu zvláštnost, že se hraje většinou v historických dresech pod otevřeným nebem před desetitisícovými návštěvami.

httpv://www.youtube.com/watch?v=dxepyps60Oc

HBO i v tomto případě samozřejmě správně „čuchala“ zajímavý příběh, vždyť kromě historické rivality mezi oběma mužstvy proti sobě nastoupili dva nejlepší hokejisté této planety – Rus Ovečkin a Kanaďan Crosby. Samotný zápas však nevysílala HBO, nýbrž stanice NBC.

Podle vyjádření prezidenta HBO Sports Rosse Greenburga se HBO zcela jistě bude snažit aplikovat formát 24/7 i na dvě zbývající profesionální soutěže – NBA a Major League Baseball. Není důvod nevěřit, že se to povede.

I když sportovní přenosy od dob Roone Arledge zaznamenaly obrovský vývoj, zejména díky špičkovým technologiím a internetu, i dnes, po téměř čtyřiceti letech, platí jeho rada, že ještě dříve než samotný zápas musíte prodat jeho příběh. A čím poutavější příběh vykreslíte, tím snáze se pak bude prodávat zápas.

[sws_blue_box box_size=“601″] Vůbec první televizní sportovní přenos se uskutečnil v září 1937, kdy BBC vysílala živě speciálně zápas mezi prvním týmem Arsenalu a jeho rezervou. Teprve až za dva roky se podobná událost odehrála v Americe – stanice NBC přiblížila televizním divákům baseballový zápas mezi dvěma univerzitními týmy. Do Československa dorazil první živý sportovní přenos až v roce 1955. Jednalo se o zápas v ledním hokeji mezi výběrem Prahy a švédským mužstvem IF Leksand – prvním komentátorem byl tehdy Vít Holubec. [/sws_blue_box]