Fandí Češi fotbalu více než Brazilci?

Není Brno jako Brno

V říjnu 1996 se přišlo v Brně podívat na zápas se Slavií rekordních 44 120 diváků. Když oba týmy hráli spolu naposled vloni v srpnu, počet přihlížejících diváků byl téměř sedmnáctkrát menší – něco málo přes dva a půl tisíce lidí. Brno má navíc v aktuální sezóně nejnižší průměrnou domácí návštěvnost ze všech šestnácti prvoligových klubů (2 889 diváků).

Je pochopitelné, že brněnský fotbal letos doplácí na divácky vděčném tažení Komety Brny v hokejové extralize. Na hokej chodí v Brně v průměru 5 886 lidí – víc chodí už jen v Pardubicích.

Co je důležitější, tak podobný trend je však patrný i při porovnání návštěvnosti celé fotbalové ligy s hokejovou extraligou. Na fotbal v prvních 15 kolech zavítalo v průměru 4 678 diváků, na hokej letos chodí v průměru 4 902 lidí.

V absolutním vyjádření chodí v Česku na fotbal v průměru méně fanoušků než například v Íránu, Alžírsku, Belgii, Švýcarsku, ale i v Dánsku, Norsku, Rakousku, Řecku či Maroku.

Nejvíc plno je v Německo

Jedničkou je v tomto směru německá Bundesliga s průměrnou návštěvností 42 500 fanoušků. Druhá je s výraznou ztrátou Anglie (34 151), následovaná Španělskem (28 286) a Itálií (24 957). Z neevropských soutěží je na tom nejlépe Argentina (20 886) a Japonsko (19 126). Na opačném konci jsou Wales (276) a Estonsko (165).

Zajímavé je o porovnání návštěvnosti druholigových soutěží. Tam vede Anglie (17 948), druhé je Německo (15 009) a s velkou ztrátou třetí je Španělsko (9 089). Česká druhá liga, která má v letošní sezóně nejnižší návštěvnost za posledních pět let, je s 1 108 diváky na tom hůře než například Rakousko (1 855) nebo Dánsko (1 307), ale překvapivě lépe než Portugalsko (922).

Anglie i Německo také jednoznačně dominují statistikám třetiligové návštěvnosti – v Anglii chodí na tuto soutěž dokonce přes devět tisíc lidí, což je dvojnásobek návštěvnosti Gambrinus ligy!

Co určuje návštěvnost?

Absolutní porovnání je však zkreslující, protože nebere v potaz některé důležité faktory, které mohou ovlivňovat návštěvnost a odhodlanost fanoušků přijít na stadion. Prvním z nich je počet obyvatel – dobré fanoušky nalezneme ve státech, kde i při malém počtu obyvatel chodí na fotbal hodně lidí. Dalším faktorem je ekonomická vyspělost – skutečně oddaní fanoušci přijdou na zápas i v zemích, kde je nižší životní úroveň a spíše by se čekalo, že se místo zábavy budou věnovat obstarávání živobytí. A třetím a nejdůležitějším faktorem je úroveň domácí fotbalové ligy – nejlepší fanoušci jsou ti, kteří přijdou na fotbal, i když hra za moc nestojí.

Podstatou fandění je fyzická přítomnost na stadionu, nikoliv u televizní obrazovky. Nejlepší fanoušci jsou pro nás tedy tam, kde jich nejvíc chodí právě na stadion – jiné formy fandění v naší analýze ponecháme stranou. Kde mají tedy nejlepší fotbalové fanoušky na světě?

Vezměme to postupně. Podívejme se nejprve na země, které mají podobný počet obyvatel jako Česká republika. Portugalsko má jen o 120 tisíc obyvatel více než Česko, ale na ligové zápasy zde chodí dvakrát tolik lidí. Dalším podobně velkým státem je Belgie, kde na stadionech bývá v průměru o sedm tisíc fanoušků více než u nás. Švédsko má dokonce o jeden milion obyvatel méně, ale fotbal tam navštěvuje zhruba o 1 600 lidí více. Podobně i v Bolívii. Na druhou stranu hůře jsou na tom podobně velké Maďarsko či Srbsko.

Přepočtěme nyní průměrnou návštěvnost na počet obyvatel – výsledkem bude něco, co můžeme nazvat ukazatelem míry fandění v celé populaci. Naše liga z toho nevychází úplně špatně – kupříkladu dokonce ještě lépe než nejvyšší soutěže v Itálii, Francii, Rumunsku, na Ukrajině, v Turecku, Brazílii (!), Rusku či Mexiku. Za zmínku stojí brazilská Série A, která má průměrnou návštěvnost pouhých 17 807 diváků (v celé Brazílii žije přitom 194 milionu lidí). Brazilská liga ostatně nezažívá právě nejlepší časy – některé kluby hlásí naplnění kapacity svých stadionů jen z jedné pětiny!

Dalším zajímavým ukazatelem je návštěvnost přepočtená na sílu ekonomiky. To nám řekne něco o vztahu vyspělosti ekonomiky a účasti jejích obyvatel na fotbalových utkáních.

Podíváme-li se na státy podobné ekonomické síly (měřeno hrubým domácím produktem), Česko má o necelou čtvrtinu vyšší fotbalovou návštěvnost než Izrael, ale třeba o dva tisíce nižší než zhruba stejně ekonomicky silná Malajsie.

Nejdůležitější je produkt samotný

Jak bylo naznačeno výše, nejvýznamnějším faktorem návštěvnosti je samotná kvalita samotné ligové soutěže. Tu můžeme posuzovat na základě koeficientu UEFA, který boduje výkony klubů v evropských pohárech a je klíčový pro nasazování klubů právě do těchto pohárů. Česká republika má aktuálně koeficient 20,1. Polsko, Norsko a Švédsko mají nižší koeficient než Česko, ale i přesto se tam fotbalisté těší vyšším návštěvám. Na druhou stranu jediný Izrael má vyšší koeficient než naše země (21,3) a zároveň nižší průměrnou návštěvnost. Obecně však můžeme konstatovat, že relativní návštěvnost skoro přesně odpovídá úrovni národní ligy.

Abychom si udělali komplexní obrázek o tom, kde jsou největší fanoušci, je třeba zohlednit všechny tři výše uvedené faktory do jednoho. Jak ukazuje přiložená tabulka (viz níže), nejlepší fanoušci jsou ve Skotsku, o čemž jsme se mohli ostatně přesvědčit při nedávném vzájemném kvalifikačním zápase v Praze, kdy v hledišti bylo téměř deset tisíc skotských fanoušků. Na druhém místě je s odstupem Norsko, následují Nizozemsko, Švýcarsko a Kazachstán. Z fotbalových gigantů je ještě na osmém místě Německo.

Zajímavé je, že žebříčku dominují severské země a země západní Evropy. Jih Evropy je zastoupen v první desítce pouze Černou Horou. Z neevropských zemí je na tom nejlépe Argentina následovaná Bolívií.

A jak dopadli čeští fanoušci? V Evropě jsou třiadvacátí – nechali za sebou například Francii, Turecko, Ukrajinu, Rumunsko či Rusko, tzn. země minimálně s jedním klubem v Lize mistrů. Celkově tedy můžeme oprávněně tvrdit, že situace na českých stadionech není tak tragická, jak se může zdát na první pohled. Návštěvnost na fotbale zhruba odpovídá možnému potenciálu, který je dán aktuálními demografickými i ekonomickými parametry a především věrně kopíruje kvalitu české fotbalové ligy. Z analýzy návštěvností v Evropě jasně vyplývá, že zájem fanoušků o fotbal takřka stoprocentně kopíruje úroveň ligových zápasů (míra korelace návštěvnosti a koeficientu UEFA je 92 procent).

Dlouhodobý potenciál průměrné návštěvnosti na českých stadionech se pohybuje zhruba od 4 500 do 6000 fanoušků. Těžko můžeme očekávat, že lze tuto skutečnost změnit, aniž by se změnily vnější okolnosti. Na druhou stranu existují příklady jako Rakousko, Belgie a s výjimkou Finska všech skandinávských zemí, které ukazují, že i malé soutěže trpící odchodem největších talentů do zahraničí mohou přilákat do ochozů relativně velký počet fanoušků.

Klíč k vyšší návštěvnosti na českých stadionech pochopitelně leží ve zlepšené kvalitě hry na trávnících. Pokud diváci nebudou přesvědčeni, že fotbalisté tomu v zápasech dávají maximum, nemají důvod je přijít povzbudit.

Kromě toho mají kluby pochopitelně obrovské rezervy v marketingu a v práci s fanoušky, i když stále častěji dnes vidíme nesmělé pokusy, jak dát fanouškům najevo, že si jich kluby váží. Mezi příkladné výjimky patří v tomto směru například Bohemians 1905 a Sparta, osmělují se ale i v Olomouci a Plzni.

Nejfotbalovější země Evropy (členové UEFA)

Pořadí	Země
1.	Skotsko
2.	Norsko
3.	Nizozemsko
4.	Švýcarsko
5.	Kazachstán
6.	Severní Irsko
7.	Belgie
8.	Německo
9.	Černá Hora
10.	Švédsko

Pozn. Všechny statistické údaje jsou platné k 30.listopadu 2011, kdy byl tento článek napsán.