Otevřít menu Zavřít menu

Jak jsem dělal dobrovolníka na FIFA Confederations Cupu (2.díl)

V prvním díle jsme se seznámili s výběrovým procesem na místa dobrovolníků na FIFA Confederations Cup a samotnou organizací dobrovolníků. V tomto díle se spíše zaměříme na samotný průběh turnaje a na závěr připojíme několik rad a doporučení pro ty, kdo přemýšlí o cestě na Mistrovství světa v roce 2014.

Maracanã – chrám fotbalu

Už to sice není největší stadion na světě, na který se během jednoho zápasu vešlo téměř 200 tisíc diváků, stále je to však jeden z nejkrásnějších stadionů s aktuální kapacitou kolem 80 tisíc lidí.

Pro Brazilce je to chrám s historickou aurou. Troufám si říct, že je pro ně více než slavná socha Ježíše v Riu de Janeiru. Byl jsem v průběhu turnaje mnohokrát svědkem až posvátného obdivu fanoušků k tomuto místu. S několika z nich jsem mluvil a považují za velmi zdařilou i jeho rekonstrukci. Za mne oceňuji především to, že je velmi dobře vidět na hrací plochu ze všech míst (i těch nejlevnějších).

 

maracana1

Zdroj: soukromý archiv

Tak jako u ostatních stadionů určených pro turnaj se málem nestihlo jeho dokončení, kdy byl téměř zrušen přípravný zápas Brazilců proti Anglii týden před začátkem turnaje. Ještě pár dní před prvním zápasem to v okolí stadionu vypadalo jako na staveništi, ale nakonec se vše zvládlo a stadion byl myslím dobře připraven.

Poblíž stadionu to pak v den zápasu vypadalo vždy jako ve válečné zóně s desítkami obrněných aut a stovkami až tisícovkami policistů, národní gardy a dalších bezpečnostních složek. Odtahovali se auta, bezdomovci se vyháněli, aby všechno působilo nablýskaně.

 

maracana2

Zdroj: soukromý archiv

Turnaj

Co se týká samotného turnaje, měl, jak jsem psal velmi vysokou sportovní úroveň. Atmosféra při zápasech byla uvolněná a přátelská. Většina zápasů byla vyprodaná. Ceny vstupenek byly podle mého názoru velmi vysoké, kdy například nejlevnější lístky na zápas Španělsko-Tahiti stály v přepočtu zhruba 1200 Kč. Přesto na tento zápas dorazilo přes 70 tisíc diváků. Vrcholem turnaje pak bylo samotné finále, ve kterém domácí Brazilci rozdrtili úřadující mistry světa Španěly. Zápas byl oslavou fotbalu a národní hrdosti. Největší hvězdou turnaje byl domácí Neymar, který nedávno přestoupil do Barcelony. Titul Brazilcům podle mého názoru však zajistil především útočník Fred, který je neskutečně pohotovým střelcem a dokáže vytěžit z minima maximum.

Zaskočil mne způsob prodeje vstupenek. Ty se daly koupit pouze přes internet (testovali systém pro příští rok) a vyzvednout se pak mohly vyzvednout na několika místech v Riu. Ale například v den zápasu se nedali vyzvednout ani přímo na stadionu Maracanã.

Příběh Tahiti

Turnajem se prolínal jeden pozoruhodný příběh. Příběh účasti hráčů z ostrova Tahiti, kteří dorazili jako jasný outsider turnaje. Brazilští diváci si je však zamilovali. Ocenili je hlavně za to, že nehráli totální defenzivu, ale snažili se o útočné pojetí. Největším hrdinou pak byl jejich gólman, který pochytal mnoho gólových šancí. Na konci zápasu pak klečel na půlce a klaněl se divákům a brečel. Všichni hráči si vysloužili ovace ve stoje a byl to opravdu dojemný moment. Naopak každou šanci Španělu v zápase proti Tahiti provázelo bučení. Závěrečné skóre Tahiti po třech zápasech 1:24. Více o jejich příběhu se dalo dočíst i z českých médií.

 

tahiti

Zdroj: http://www.blogdanatnunes.blogspot.cz/

 

Demonstrace v průběhu turnaje

Stinnou stránkou turnaje byly demonstrace, které probíhaly v celém jeho průběhu. Byly poměrně rozsáhlé – jenom v Riu se jedné z nich zúčastnilo zhruba 300 tisíc lidí. Podobně tomu bylo v dalších městech. V počátku byly poklidné, později a v dalších dnech docházelo k určitým násilnostem, vandalismu a rabování. Demonstrace nebyly z mého pohledu vyloženě zaměřené proti konání turnaje. Spíše se snažili využít pozornosti médií v průběhu turnaje a chtěli poukázat na spoustu problémů, které přes poměrně příznivý ekonomický vývoj v posledních letech, zemi trápí. Demonstrace se nevyhnuly ani finálovému zápasu, kdy se někteří z dobrovolníků, kteří pracovali z venku stadionu, nadýchali slzného plynu použitého při rozhánění demonstrantů.

Fotbal a sport v Brazílii obecně

Obrovsky zde funguje klubismus – všichni chodí v dresech týmu, kterému fandí.  Na zápasy národního týmu pak nosí vlajky svého klubu apod. Fotbalové dresy zde stojí kolem 2000 Kč, což mi vzhledem ke kupní síle především chudých lidí, připadá hodně. Zajímavá je možnost koupit si dres na splátky ( 7×250 Kč), kterou nabízejí téměř všechny obchody. Stejně tak si můžete koupit na splátky i boty nebo jídlo.

Vzhledem ke zmíněnému klubismu je zde velmi rozvinutý merchandising. Například fotbalové Flamengo prý prodá 2000 dresů ještě předtím, než vůbec zveřejní jejich podobu, design. Na příjmech klubů se merchandising údajně podílí zhruba 30%, což se se situací u nás nedá srovnat.

Za celou dobu pobytu jsem nepotkal příliš obézních lidí. Všichni jsou neskutečně vysportovaní. Velmi populární je v Riu běhání. Mají tam krásné stezky nejen podél pláží. Bohužel často se běhá v těsné blízkosti projíždějících automobilů, takže člověk kromě mořského vzduchu dýchá i výpary. Dále se mi velmi líbily venkovní, volně přístupné posilovny, které tam lidé opravdu velmi využívají.

Závěrem

Na základě letošní zkušenosti si myslím, že Brazílie je na Mistrovství světa připravena a organizaci turnaje zvládnou. Na základě letošní účasti jsem vybrán i pro příští rok. Jestli pojedu, ještě nevím. Bude asi záležet i na tom, zda se kvalifikuje náš národní tým. Jednalo se o poměrně finančně nákladnou záležitost, a přestože to byla velmi cenná zkušenost, především samotná práce dobrovolníka mne spíše zklamala. Kladem byla určitě možnost vidět na vlastní oči chrám Maracanã a také možnost vidět všechny zápasy. Pro příští rok se přihlásilo 90 tisíc dobrovolníků, ze kterých potřebují vybrat 15 tisíc. Pokud by se chtěl někdo ještě přihlásit, tak to již bohužel není možné. Registrace jsou již od loňského roku uzavřené.

Co očekávat, pokud se příští rok vydáte na Mistrovství světa

Budu popisovat pouze zkušenost z Ria de Janeira, ale věřím, že v dalším místech to bude velmi podobné. V souvislosti s Brazílií se velmi často skloňuje otázka bezpečnosti. Já neměl za celou dobu vážnější problém. Člověk samozřejmě musí být ostražitý, jako v každém jiném velkoměstě na světě. Jsou místa, kterým je lepší se vyhýbat a pokud to člověk dodržuje, má velkou šanci přežít svůj pobyt bez úhony. V celém městě je snad nejvíc policistů a jiných bezpečnostních složek, co jsem kdy viděl. Lemují například i pláže, kde jsou hlídky snad každých 50 metrů.

Náročná je v Riu de Janeiru především doprava, a to všechny její formy. Obrovské zácpy, přeplněné autobusy a často i metro. Ale na všechno se dá zvyknout. Za ne zcela vyhovující považuji místní letiště. Uvidíme, jestli s tím místní ještě něco udělají.

Co se týká počasí, tak to bylo z hlediska fotbalu optimální. V červnu je v Brazílii období zimy, to znamená, že bylo většinou kolem 25 stupňů Celsia, často bylo pod mrakem. Pršelo pouze občas. Z pohledu turisty, který chce kromě fotbalu trávit spoustu času i na pláži, už to tak optimální nebylo. Protože na pořádnou opalovačku to většinou nebylo a hlavně se stmívá již zhruba v 17.30. V některých městech více na jihu pak pro příští rok očekávejte i nižší teploty.

Brazílie je poměrně drahou zemí, přestože v ní žije spousta velmi chudých lidí. Přes nárůst střední třídy zde existují obrovské sociální rozdíly. Na co si jen tak nezvyknete, jsou bezdomovci, kteří nespí pod mosty nebo v parcích, ale přímo na chodnících. 90 procent věcí je tam dražších než u nás. Stejně tak ceny letenek do Brazílie se pohybují velmi vysoko. Pro příští rok očekávám ještě výrazný nárůst většiny cen.

Jako správný Čech jsem se zajímal o pivo. Mají několik místních značek, ale v podstatě v barech neprodávají točené, pouze lahvové pivo. To se prodává v 0,6 L lahvích, kterou pak sdílíte s ostatními lidmi u stolu. Stojí v průměru 60 Kč. Mnohem lepší variantou je pít jejich národní míchaný nápoj Caipirinhu, která stojí většinou kolem 70 Kč.

 

SHARE
SHARE

Napsal
Daniel Blažek

Daniel je absolventem oboru Sportovní management na UK FTVS. Aktivně hraje basketbal, jeho velkou vášní je však i fotbal a v podstatě všechny sporty. Po krátkých epizodách ve sportovním marketingu a v reklamních agenturách zakotvil ve firmě Seznam.cz, kde již více než 5 let zastává pozici Brand managera.


Nejčtenější

Tagy

Confederations Cup

SportBiz newsletter

Odebírejte novinky plné sportovního marketingu




Děkujeme za Váš email.